Články autora

Dagmar Brejlová

„Jako klinická psycholožka pomáhám rodičům překonávat vývojové, psychické i emoční obtíže dětí; efektivně zvládat výchovu rozumem i srdcem.“ Příběh o mně si přečtěte tady >>

Jak na dárky?

Čtyřletý Toník je klučík s poruchou autisitckého spektra, provází ho dětský autismus. Zatím nedokáže pochopit symbolický rozměr komunikace, potřebuje mít věci názorné, konkrétní, přesné. Rodiče si dlouho lámali hlavu s tím, jak mu označit dárky, protože mu nešlo do hlavy, jak se ty krabičky třídí. Nakonec na jeho dárky dali jeho fotky, na dárky pro ostatní začali dávat fotky ostaních...

10, 9, 8, 7… odpočívám!

Jak odpočíváte? Když se zeptám klientů nebo rodičů dětí, zpravidla tedy maminek, není výjimkou odpověď „nemám čas na to, abych nic nedělala“ nebo „nebaví mě nic nedělat„. Nemyslím si, že by odpočívání znamenalo nic nedělat. Umění je najít, při čem, kdy a jak odpočíváte. Někdo miluje sport, někdo jiný čte, další si nejlíp odpočine u televize – proč...

Dej ten mobil z ruky!

Ruku na srdce, kolikrát by vás vaše děti přistihli s mobilem v ruce? Proč se ptám? Protože bydlím kousek od parku a vidím, kolik rodičů veze kočárek s různě velkým dítkem a má v ruce mobil. Děti si hrají na hřišti a rodič, který ho „hlídá“, má v ruce mobil. Dítě zvedne hlavu, koukne na rodiče a vidí… MOBIL. Připadá vám podobné, když má dospělý v ruce mobil,...

Hop na pás?

Maminka posadila asi dvouletou dcerku na pás před pokladnou v supermarketu, hrála si tam s ní, holčička ji pak začala tahat za mikinu, aby jí maminka dala pusu, maminka se na ni zlobila, ať ji netahá, holčička ji pořád tahala, maminka se s ní pusinkovala… Holčička si tam dělala, co chtěla, rodiče se chovali, jako by to bylo naprosto normální. Připadá...

Ještě chvilinku…

Jindra ne a ne vstát. Tatínek ho byl budit už čtyřikrát, ale Jindra nechce. Tatínkovi dochází trpělivost, zvýší na něj hlas. Jindra vystrčí nohy z postele, ale nedosáhne jimi na zem. Znovu se zavrtá do postele. Tatínek soptí. „Jindro! Každý den je to stejný! Koukej vstávat, mám toho už dost!“ Jindra už ale ví, že tatínek odejde a ještě chvilinku ho...

Ustýlat postel? Proč?

Narážíte na otázku dětí, proč by si měly ustýlat postel, když si večer zase půjdou lehnout a znovu ji rozestelou? Co s tím děláte? Když je možná diskuse, nebývá z mé zkušenosti špatné vysvětlení, že v našem životě hraje roli i estetika, a podle toho, v čemž žijeme, se nám i daří. Je hezké mít to kolem sebe hezké. Někdy pomůže, když zazní, že...

Vždyť je vychováváme stejně!

„Co s ním?“ ptají se rodiče na osmiletého Pavlíka. Diskutujeme o tom, že Pavlík potřebuje pevnější hranice. Nechá se přemlouvat, aby psal úkoly, ráno se někdy sám ani neoblékne a maminka to vzdá, protože potřebuje být včas v práci, tak mu pomůže. V jídle se často rýpá. Moc neposlouchá. Rodiče mu všechno pěkně vysvětlují, maminka s ním má svatou trpělivost. Pavlík něco...

Doma necvičím, venku to jde líp?

Maminky často potřebují více odpočívání, ale čas na ně se doma těžko hledá. Když jsem psala o hormonální józe, uvědomovala jsem si a uvědomuju si, že pro některé maminky je nad jejich síly zavřít se někde v pokoji a nechat plynout dění kolem sebe, pasivně poslouchat, jak to vlastně nejde (v některých rodinách). Jedna maminka měla dobrý úmysl si udělat...

Uspávat, neuspávat?

Eva nechce usínat sama. Je jí pět let, naléhá na to, aby maminka byla u ní a počkala, než usne. Chce, aby seděla hned u ní, ne aby byla opodál, natož aby odešla nebo si někam odskočila. Když maminka nesouhlasí, začne plakat, odmítá zůstat v posteli, opakovaně chodí do obýváku za rodiči, má hlad, pak zase žízeň, chce se jí na záchod. Maminka...

Hormonální jóga není jen na hormony

Doby, kdy si mnoho lidí myslelo, že jóga je pasivní cvičení, jsou asi pryč. Druhů jógy je mnoho a vyznavačů také. O to ale tolik nejde. Nejsem odborník na hormonální jógu, ale myslím si, že stojí za pár řádků úvaha nad tím, co nám přináší jako dárek tak trochu navíc. Čas pro sebe, opečovávání svého těla, vydatnou práci...