Práce se slovy je zdánlivě stejně obyčejná jako modré nebe nebo prádlo na sňůře

Nejčastější zadání

V psychologii nás stále trápí zarytá představa, že spolupráci vyhledávají jen lidé duševně nemocní nebo takoví, kteří si neumějí poradit sami. Argumentujeme tím, že s angínou také nebudeme bezmocně ležet doma a čekat, až přejde, ale vyhledáme pomoc odborníka, aby se nám co nejdřív ulevilo. Ani zlomenou nohu nebudeme léčit nadějí, že kost co nejdřív sroste, ale necháme si pomoct.

Psychické potíže dokážou život komplikovat stejně jako tělesné – a troufám si říct, že někdy ještě víc. Propojení mezi tělem a psychikou sice ničím nezměříme, ale rozhodně víme, že existuje.
Možná právě v tom je problém: psychické potíže nejsou vidět, ale umějí hodně bolet.
Ale už konkrétně. Nejčastěji rodiče a děti přicházejí z těchto důvodů:

  • Nerovnoměrný školní výkon, potíže v některých předmětech
  • Nápadnosti v chování, prožívání, myšlení, například úzkost, nezastavitelné myšlenky; úkony, kterým se dítě nemůže ubránit
  • Pomočování, nespavost, bolesti hlavy, břicha
  • Tiky
  • "Zlobení", "neposlouchání"
  • Rozvodově a porozvodově obtížně zvladatelná situace (nejen na straně dítěte)
  • Nápadnosti v komunikaci, potíže ve vztazích
  • Diferenciální diagnostika poruch autistického spektra


  • Co doporučuji?
    Přijďte kdykoli, jen tak. Zmapujeme rozumové schopnosti, dovednosti a osobnostní strukturu a výstupem bude doporučení pro školní práci, výchovná doporučení. V mnohých případech se rodičům v podstatě samy zodpovědí někdy letité otázky.
    Ráda bych ještě dodala, že v psychologické praxi není záměrem ani cílem kritizovat rodiče. Vím totiž, že to je častá obava. Který rodič by chtěl poslouchat, že to a ono dělá špatně? Já jako máma rozhodně ne. Cílem naopak je nabídnout doporučení, vycházet z toho, co dobře funguje, a to rozvíjet. Kritika není na místě, o tu nikdo nestojí. Tímto způsobem nepracuji.
    (Jedinou výjimkou jsou případy, kdy se objeví podezření na psychické nebo fyzické týrání dítěte.)