Práce se slovy je zdánlivě stejně obyčejná jako modré nebe nebo prádlo na sňůře

Poruchy autistického spektra

Téma poruch autistického spektra je nyní hodně časté. Někdy jsou úvahy tímto směrem zcela na místě, jindy vůbec ne. Občas se setkávám s tím, že děti působí na někoho "divně", a už získává nálepku autismu nebo Aspergerova syndromu. Jindy rodiče nemají pocit, že by jejich dítě mohlo mít větší problém, například se domnívají, že je pouze úzkostné, a zjistíme, že je přítomna porucha autistického spektra.

Každé dítě je jiné, příběh každé rodiny je odlišný, osobně nikoho nevkládám do určitých, předem vymezených šuplíků, ale pracuje ryze individuálně.

Cílem diagnostiky z mého hlediska není dát dítěti nálepku, ale pojmenovat, co činí potíže při adaptaci ve škole či škole, doma, v kontaktu s vrstevníky a podobně, a najít možnosti, jak dítěti a rodině pomoci; zjistit, jaké strategie fungují. V této fázi se můžeme hojně inspirovat již osvědčenými metodami a postupy, proto za klíčové pomocníky považuji literaturu.

V jaké situaci, "při čem" bychom mohli pojmout podezření, že by dítě mohlo mít poruchu autistického spektra (PAS)?
Nejprve si uveďme, že tyto poruchy spadají do oblasti vážných vývojových poruch projevujících se od raného dětství, tj. jistě do 3 let se objeví přinejmenším podezření. Vždy sledujeme tři oblasti:
1. Řeč a komunikace: příznačný bývá opožděný rozvoj řeči nebo její rozvoj a následný úbytek řečových dovedností. U Aspergerova syndromu tento projev nebývá, u atypického autismu rovněž nemusí být. Některé děti opakují (ihned či se zpožděním) slova, věty po druhých.
2. Sociální vztahy: nápadnosti se nemusejí objevovat od kojeneckého věku, začnou vystupovat do popředí v předškolkovém věku. Nevýjimečně rodiče napadá, zda dítě nemá poruchu sluchu. Typickým projevem bývá nevyžadování přítomnosti rodičů, případně nezájem o lidi. Dítě se nezajímá o hru s ostatními dětmi.
3. Specifické projevy v myšlení, aktivitě: patří sem nepružné uvažování, trvání na stejných způsobech vykonávání určitých činností, úkonů. Děti si hrají netypicky, například se zaměřují na části hraček a různě s nimi manipulují; přikládají si předměty ke tváři, čichají k nim; pozorují odrazy světla od různých materiálů.
Zdroj: Krejčířová, D.; Říčan, P.: Dětská klinická psychologie. Praha, Grada: 2006.

Rodiče zpravidla uvádějí tyto nápadnosti:

  • dítě nereaguje na své jméno nebo i působí dojmem, jako by je nevnímalo
  • bývá málo rozvinutý oční kontakt, úsměv se vyskytuje v nízké míře
  • dítě nepoužívá gesta k ukazování
  • používá ruce rodičů jako nástroj, který uchopí, a někam přemístí, chce-li pomoct
  • objevuje se nízká tolerance vůči stresu, dítě se rychle rozzlobí, začne křičet, tlouct kolem sebe (z bezmoci a bezradnosti, nikoli proto, že by bylo zlé)

  • Pozor! Projevy jsou velmi různorodé, někteří lidé s PAS mají pouze mírné problémy (např. jim vadí změna), u jiných dochází k agresivním reakcím, sebepoškozování. Vždy je třeba uvažovat v kontinuu, nikoli polaritně (ano, nebo ne). Optimálním přístupem lze s mnoha aspekty dobře pracovat, upravovat je, mírnit. Cílem je rozvíjení funkční komunikace a vždy individuální přístup. Klíčovým pomocníkem je přehlednost, struktura, názornost.

    Vzhledem k tomu, že projevů a jejich kombinací je skutečně spousta, uvádím odkazy na více míst, která považuji za vlídná k rodičům i dětem. V žádném případě není možné sestavit jeden seznam s konečným výčtem projevů a na základě jejich většinového výskytu potvrdit, že se jedná o poruchu autistického spektra.

    Užitečné a podrobné informace uvádějí:
    Portál o autismu
    APLA Jižní Čechy

    Organizace nabízející poradenství, spolupráci rodičům a dětem:
    APLA Jižní Čechy
    Centrum terapie autismu

    Odborná literatura:
    Zde na stránkách
    APLA Jižní Čechy
    APLA Praha