Informace, tipy, doporučení

Nabízím vám různé tipy, možnosti, kontakty, doporučení, postřehy, informace… od každého něco:

 

  • S článkem Školky se potýkají s generací roztěkaných zcela souhlasím. Nedostatek režimu, pravidel dětem výchovně a vývojově škodí. Mnohé děti se nemusejí ani oblékat, rodiče je několik prvních let krmí, mohou si rozhodovat i o důležitých věcech, což by naopak mělo být v kompetenci rodičů.

 

  • Dyspraxie je na první pohled nenápadná, děti často slyší, co se jim nedaří, „zase ti to spadlo“, „zase jsi zakopl“, míč nechytí, pohyby nezkoordinují. S tužkou se nadřou, pak už tu grafomotoriku opravdu nenávidějí. A nic moc se nelepší…Mysleme na to, že takovéto děti potřebují velkou a samozřejmě včasnou pomoc – jistě není třeba dodávat, že od nástupu do školy pak vydatně začíná trpět sebevědomí. Kdo by si takové dítko vybral do skupiny při tělocviku, když hlavní cíl je vyhrát? Komu by se chtělo stále čekat, na koho zbude, kam ho paní učitelka přiřadí?Přečtěte si víc: https://www.bebalanced.cz/dyspraxie/
  • Na doporučení maminky Tomíka jsem se seznámila s programem Ropratem – Rozvoj PRAcovního TEMpa.

O co jde? Nakoukněte – Chytré hraní

„Vlastní nácvik trvá 95 dnů, ve kterých dítě denně vypracuje dva úkoly, které dohromady nezaberou více jak patnáct minut denně. Program je opatřen dvojí kontrolou, pomocí níž mohou i sami rodiče zjistit dopad nácviku. Speciální pedagogové mohou na počátku a na konci nácviku použít i test číselný čtverec.
Nácvik lze zahájit již na prvním stupni ZŠ (od devíti let), byl však s dobrým výsledkem vyzkoušen i žáky středních škol.“

www.chytrehrani.com

  • Homesharing pro děti s autismem – Praha a Střední Čechy

Pokud byste se chtěli zapojit do sdílené péče o děti s autismem, nebo znáte někoho, koho by taková pomoc mohla zajímat, podívejte se na stránku Děti úplňku.

  • Brožurka: APLA JČ – APLA Jižní Čechy nabízí brožurku „První pomoc dětem s autismem a jejich rodinám„. Najdete v ní projevy chování a komunikace, které by mohly otevřít úvahy o tom, že dítko trpí autismem. Získáte kontakty na místa pomoci.Koukněte se! Děkuji APLA JČ za ochotu a možnost brožurku publikovat: prvni-pomoc-pro-deti-s-pas
  • I na „ADHD“ s bylinkami

Mé oblíbené bylinkové produkty firmy Energy umějí pomáhat dětem i dospělým s různými obtížemi – a nyní při začátku školní „sezóny“ volá o pomoc pozornost a soustředění.

Děti poruchou aktivity a pozornosti – již běžně naývaní ADHD – začínají podléhat tlaku z výkonu, rodiče již volají, že děti nechtějí chodit do školy, nosí špatné známky…

Kromě Stimaralu, přidejme ještě kapky Sacha Inchi.

Na různých stránkách se o nich dozvíte mnoho šikovného. U Energy jsou novinkou, jinde jsou již vyzkoušené, například v tradiční peruánské medicíně: podívejte se sem.

Výtažky jsou hojným zdrojem nyní žádaných, někdy až módních nenasycených mastných kyselin – a módnost užívání nic neubírá na skutečnosti, že tyto kyseliny uěmjí udělat velký kus práce.

na stránkách www.zdravizperu.cz je uvedeno: Vyživuje, zvyšuje „kapacitu“ mozkových buněk, zlepšuje paměť, podporuje myšlenkové procesy. Zlepšuje činnost centrálního nervového systému, podporuje nápravu funkcí neuronů v mozku a přenášení nervových podnětů. Má pozitivní vliv na rozvoj dítěte v každém věku. Sacha Inchi se užívá s výbornými výsledky u dětí s ADHD.

  • Zaujal mě článek, který vystihuje, co v ambulanci poměrně často vídáme. Jen si nemyslím, že by se popisované tendence týkaly pouze matek, znám i více tatínků, zejména „helikoptérových“. Trend nadměrně pomáhat dětem je v naší společnosti velmi silný a týká se primárně sebeobsluhy, běžných úkonů, uklízení. Děti pak nic moc nemusejí.Jenže pak nastoupí do školy a naopak se od nich čekají velké výkony včetně samostatnosti – ovšem děti se ani neumějí přemáhat a mívají i nízkou frustrační tolernaci, jak měly jako malé zajištěné potřeby dřív, než si mohly nějak poradit – a tak jsou z toho pak špatní všichni…Článek najdete zde.
  • Rozšířená nabídka Dětského centra v Praze 4 (ulice Sulická, pracoviště působí v rámci Thomayerovy nemocnice) pro rodiče s dětmi do cca 11 let – letáček zde:

  • Znáte balanční pomůcku utukutu? Rodiče, kteří potřebují rozvíjet pohybovou stránku dětí, moc dobře vědí, že získat rehabiltiační pomoc či ergoterapii bývá běh na dlouhou trať, v některých lokalitách ani taková pomoc není dostupná.Proto hledají sami, mapují balanční pomůcky. Rodiče mají s těmito pomůckami dobré zkušenosti u dětí, které potřebují rozvíjet hrubou motoriku (pohyby celým tělem, velké pohyby končetinami, rovnováhu).Podívejte se: UTUKUTUPodobně šikovné pomůcky najdete jako houpací prkna HOUPEE.

    A ještě například ELIPTICAL pro větší děti.

    Šikovní rodiče mohou vyrobit pomůcky podle sebe, inspirací jim může být nášlapná dráha.

  • Včelka na čtení – znáte program Včelka pro podporu čtení?Podívejte se tedy na Včelku. Ať vám přinese dobrou pomoc!
  • Chudáci děti V létě se nabízí mnoho pozorování, jak se spolu mají rodiče a děti. Docela smutně sleduji, jak v restauracích, na koupalištích, ve frontách, v dopravních prostředcích, na ulicích malé děti (než jdou do školy) – ale nejen ony – stojí, sedí, leží po boku svých rodičů, kteří v ruce drží mobil.Užasle jsem se dívala na rodinu asi se sedmiletou dcerou, která seděla vedle nás u stolu. Oba rodiče měli v ruce mobil, holčička si chtěla povídat, ale narazila. Prý nemá rušit. Říkám si, jakým právem rodiče okřikují děti, aby laskavě odložily mobil, když tolik malých dětí prakticky od narození vidí rodiče s mobilem v ruce?Kolik potkáte rodičů s kočárkem, kteří drží v ruce mobil? Kolik malinkých dětí si hraje na písku, na hřišti a maminka drží v ruce mobil? Co tím děti učíme?

    Rodiče by si mnohem více měli vážit toho, že mohou být se svými dětmi, že můžou mít společný čas, že o to děti stojí. Až jim bude patnáct, šestnáct a víc, rodičům jen zbydou oči pro pláč. Děti pak už o ně zájem mít nebudou, protože vývoj je povede k vrstevníkům. Na lítost pak už ale bude pozdě.